Watchmen

Komiks Watchmen je pro mnoho fanoušků psaného slova a kreslených obrázků jeden z nejlepších, který kdy četli. V nejrůznějších knižních anketách se pravidelně umisťuje na předních příčkách. Nezfilmovatelný komiks! Nyní ani toto pravidlo neplatí. Zack Snyder natočil hodně dobrý snímek. Čekalo se jenom na hru. Nebudu vás napínat. Vůbec se nepovedla, dělá světu Strážců jenom ostudu a špiní jeho dobré jméno.

Watchmen: The End Is Nigh je kompilace dvou her- Part 1 a Part 2. Možná se už radujete, neboť jste si vzpomněli na podobnou situaci u nedávného Riddicka: Assault on Dark Athena. Tady je to ale úplně o něčem jiném. Do pazourů se vám dostala hra, která vás bude nudit pravděpodobně už po pár minutách hraní. Ještě než si obuju holínky, abych si v tomto hnoji nezašpinil své nové vietnamské boty, povězme si něco o historii hry.

V březnu roku 2009 se na Xbox Live objevila hra Watchmen: The End Is Nigh Part 1. Za několik stovek MS bodů mohla být vaše, na poměry ostatních arkádovek to byla cena poněkud přemrštěná. Už po zahrání dema mi ale bylo jasné, že tato hra pro mě nebude to pravé ořechové. V červenci téhož roku vyšel Part 2, rovněž na Xbox Live, zároveň jste si ale mohli hru zakoupit i v krabicové verzi společně s Partem 1. Spokojeně pokyvuju hlavou. Mít komplet 2in1 je lákavá nabídka. Na druhou stranu je třeba říct, že prodávat každý part zvlášť je od tvůrců docela velká podrazárna. Proč? Part 1 dohrajete pod 5 hodin, jeho pokračování se dá dohrát o 2 hodiny rychleji. To je i na dnešní poměry rychlovka. Právě čtete recenzi verze, která v sobě zahrnuje obě části. Ty jsou si krom příběhu prakticky totožné jako vejce vejci.

Děj prvního dílu se odehrává v roce 1972, čili dlouho před událostmi známými z filmu. Rorschach s Nite Owlem se i přes zákaz policie rozhodli udělat pořádek ve vězení, kde vznikla drobná vzpoura. Nicméně jim utekl vězeň známý jako Underboss. Policejní důstojník byl vzteky bez sebe a kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se na scéně neobjevil Dr. Manhattan a situaci neurovnal. Avšak úkol dopadení Underbosse leží na vašich bedrech.
Druhá část nikterak nenavazuje na tu předešlou. Posunuli jsme se do roku 1977 a budeme zachraňovat unesenou slečnu ze spárů pornoprůmyslu. Fakt nekecám. Až uvidíte tlustoprdy v kožených trenýrkách s piercingem v prsou, pochopíte, proč je tato hra do 15 let nevhodná. Nemluvě o hektolitrech krve, která stříká všemi směry z vašich nepřátel. Takhle nějak si představuju zabíjačky.

V obou případech máte na výběr pouze mezi Rorschachem nebo Nite Owlem. Pakliže máte kamaráda nebo sourozence, který by byl ochoten hrát s vámi, můžete využít možnost splitscreenu. Styl boje obou Strážců je docela odlišný. Rorschach spoléhá na rychlé údery pěstmi, Nite Owl je vyznavačem silných kopů a evidentně se (krom Batmana) vzhlédl i ve wrestlingu. Jako dva bratři naši hrdinové postupují hrou, párkrát a pouze na kratičký okamžik se jejich cesty rozdělí. Nite Owl využívá kotvu, aby se dostal na jinak nedostupná místa, Rorschach šplhá po okapech. Pokud se radujete a myslíte si, že si budete volit cestu sami, jste na omylu. Hra je striktně lineární a pevně vám přikazuje, kudy máte jít. Dialog mezi mnou a hrou budiž důkazem:
Já: ,,Jééé, vidím nějaký okap, jdu na něj vylézt.“
Hra: ,,Tos uhodl, půjdeš pěkně do tamtěch dvěří. Ty se ti otevřou až poté, co zlikviduješ všechny protivníky z této lokace. Hahááá.“

Zábava? Kdeže. Nehorázná nuda. Představte si, jak po stopadesáté opakujete tutéž akci. Vstup do lokace- pobití všech nepřátel- vstup do další lokace… a tak pořád dokola. Watchmen: The End is Nigh nepatří mezi hry, které byste proletěli jedním dechem. Byť by to díky délce, resp. krátkosti nebyl žádný problém. Stereotyp je mrška, v tomto případě ale narostla do obrovských rozměrů, že by se vedle ní i King Kong cítil jako malý chcípáček. Hra nabízí dostatek pozitivů. Bohužel ale mám na vše argument. Co na tom, že prostředí je graficky povedené, když máte časem pocit, že se opakuje. Souboje vypadají opravdu parádně, ale kombinace stále stejných chvatů vás moc dlouho bavit nebude. Zpočátku to vypadá, že je ve hře několik typů nepřátel. Zdání klame. Pravděpodobně se někde za rohem množí a vytvářejí své dvojníky. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Nyní bych rád rozebral souboje, které jsem letmo zmínil v předchozím odstavci. Souhlasím s tím, že na pohled vypadají pěkně. Kombinací lehkého a silného úderu se vytvářejí smrtící komba. V první části je odemykáte, v Partu 2 jsou k dispozici hned od začátku. Můžete využít i tlačítko pro hození nepřátel. Nejlépe se dá využít v exteriérech, třeba vhozením protivníka do ohně nebo ve velkých výškách z něj můžete udělat parašutistu bez padáku. Nesmíme zapomenout na blok a dva speciální chvaty skrývající se pod tlačítky RT a LT. Ty můžete využít až v případě, kdy se vám dobije Běsnění. Doufám, že tušíte jakým způsobem? Ano, likvidováním nepřátel. Co se týče vašeho životu, hra využívá systém známý jako autohealing. Stačí nedostat pár vteřin přes budku a tradááá- zase jste plni elánu. (Kdepak Jožo, nikdo tě nevolal.) Občas vám hra nabídne, po zvlášť povedeném kombu, provedení fatality. Tu aktivujete stisknutím příslušného tlačítka, které se objeví nad hlavou nebožáka. Lámání kostí a vazů je na denním pořádku. Nemusím snad dodávat, že co vypadá pěkně poprvé, působí časem jako obtěžující prvek.

Nerad to říkám, ale už dlouho se mi nestalo, abych se během hraní tak hrozně nudil. Neustálé bušení do tlačítek, žádná interakce s prostředím, neberu-li v potaz občasné sebrání baseballové pálky či jiné palice, a krátká hrací doba vám napovídají, že nepůjde o vhodnou investici. Trošku to zachraňuje zvuková stránka, poněvadž o dabing hlavních postav se postarali filmoví představitelé. Ale to mi přijde hodně málo. Hra se ohání tvrdými lokty, ale já mám chvílemi pocit, že je nejdříve někdo pořádně ohobloval. Co se tím sakra snažím říct? Mlátíte protivníka hlava nehlava, všude samá krev, že by upíři měli zásobu na roky dopředu, ale toť vše. Nějak necítím tu brutalitu pouličních rvaček. Připočítám-li potíže s grafikou (na konci prvního Partu se má postava propadla skrz podlahu a padala do neznáma) a opakujícím se prostředím, nevychází Watchmen: The End Is Nigh jako vítěz. Dostává K.O. hned v prvním kole a pro vás to budiž ponaučením.

+
dabing
rvačky zpočátku vypadají zajímavě

-
krátká hrací doba
opakující se prostředí
linearita
časem je hra šíleně nudná