Brothers in Arms: Earned in Blood

Je 15 dnů po invazi do Normandie a seržant Joe Hartstock, zvaný Red sedá před plukovníka Marshalla a začíná s vyprávěním svého příběhu.
Tak takhle začíná pokračování akční taktické hry Brothers in Arms: Road to Hill 30. Opět se setkáváme se svými bratry ve zbrani, se kterými se vydáte do bitevní vřavy. Bude dvojka lepší než první díl? Podařilo se vývojářům zlepšit už tak vynikající hru? Pojďme se na to podívat.

Staré nezměněné Brothers?
Už podle nadpisu můžete usoudit, že se druhý díl podstatně nezměnil. Trochu mě překvapilo že Ubisoft uvádí hru jako pokračování a ne jako datadisk. Stejný začátek, tj. seskok z letadla, hledání svých „kolegů“ a další podobná místa jako v jedničce. Akorát nehrajete za Matta Bakera, ale za už zmiňovaného Reda Hartstocka.
Hratelnostně se toho také moc nezměnilo. Opět budete velet dvěma týmům a občas i tanku. Ani v taktice se nic nezměnilo. Postup ve hře je úplně stejný jako v prvním díle. To znamená, že zadáte fire týmu krycí palbu a vy protivníka oběhnete a zastřelíte ho nepřipraveného ze zadu. To se opakuje celou hru. Myslíte si, že to je nuda? Pokud se Vám líbil první díl, tak Vám to nebude vadit ani zde. Pokud ovšem hrajete hru opakovaně je to potom stereotyp. Vadilo mi také to, že pokud se v některých misích odkloníte od předem určené trasy, tak na Vás čeká německý Maschinengewehr nebo jiný typ jisté smrti. I když zde je relativně hodně volného prostoru pro taktické manévry, uvítal bych větší volnost pohybu.

Obtížnost, délka hry
Mise jsou o něco těžší než v Road to Hill 30. Občas se mi stalo, že jsem někde zakysnul na delší dobu (možná je to mnou , ale i někteří další hráči potvrdili občasnou složitost některých situací, což je také samozřejmě dáno zvolenou obtížností. Když už jsme u těch obtížností, tak uvedu, že ve hře jsou celkově čtyři obtížnosti. Ta nejtěžší, authentic , se odemkne až po přejetí hry na třetí nejtěžší obtížnost.
Celkem je ve hře 13 misí. To je sice méně než v jedničce, ale mise jsou rozsáhlejší. Díky skvělé atmosféře hru přejedete jedním dechem. Díky občasným in-game animacím, kdy začnete vidět černobíle a Red začne odříkávat svůj monolog, je zážitek ze hry velice hluboký.
Délku hry prodlužuje Skrimish o kterém budu psát níže.

Grafika, zvuk
Grafika je velmi podobná prvnímu dílu, což znamená, že na dnešní dobu je průměrná. Sice je tam oproti Road to Hill 30 malý rozdíl, ale ten není až tak znatelný.
Chtěl bych vyzdvihnout zvuk ve hře. Nejen in-game zvuky, ale i hudba v menu je velmi kvalitní a skvěle doplňuje celkovou atmosféru hry. Je třeba zmínit, že hudbu ke hře nahrál Pražský symfonický orchestr.

Další možnosti hry
Až dohrajete kampaň, tak máte na výběr ze dvou možností. Ta první je Multiplayer. S tím ale nemám zkušenosti, a proto o něm nebudu více psát. Druhou možností je Skrimish (ten bych v téhle hře nečekal). Ve Skrimishi se dá hrát za Američany i za Němce. Ve Skrimishi je na výběr z více módů. Patří sem Defense, kde budete pouze bránit určené místo a zabíjet davy nepřátel. Další herní mód se jmenuje Timed assault, ve kterém musíte v zadaném čase postřílet co nejvíc nepřátelských vojáků. Po každém mrtvém Vám nějaký čas přibude. V módu Tour of Duty musíte projít 5 misí aniž by Vás zabili. A poslední mód se jmenuje Objective, jehož cílem je zajistit a udržet zadané místo.

Bonusy
V průběhu kampaně se Vám otevírají v menu bonusy. Jedná se o různé archivní fotografie, fotografie autorů tvůrců hry z míst, kde se odehrává děj hry, materiály z tvoření hry a také informace o zbraních se kterými se ve hře setkáte.

Staré nezměněné Brothers!
I když podle mého názoru je Brothers in Arms: Earned in Blood jen datadiskem k původní hře je to pořád to staré dobré Brothers in Arms se svou výbornou hratelností. V případě že jste Brothers in Arms ještě nehráli, tak si je určitě zahrajte. Pokud jste hráli první díl a líbil se vám platí pro Vás totéž, jako v předchozím případě. V současné době stojí nějakých 299,- Kč takže se vyplatí koupit, pokud nevlastníte předchozí díl, pokud ano, tak zaplatíte 2krát za stejnou věc.