Wolfenstein: The Old Blood

Klady:

- Skvělé doplnění původního příběhu
- Herní doba
- Velmi zábavné a detailní prostředí

Zápory:

- Perfektní umělá inteligence nepřátel někdy dosahuje bodu mrazu (bezhlavé jednání)
- Cena by mohla být lidovější
- Nudný finální boss

B.J. je zpět, ptáte se který? No přeci Blazkowicz! No dobře, zpátky už sice jednou v podání vývojářů z Bethesdy byl, ale studio se rozhodlo pro menší nášup v podobě prequelu k původní hře která nesla podtitul The New Order. Kdyby vás tedy zajímalo jak to s Blazskem bylo než nasedl do letadla a vydal se na svou první misi, určitě byste tento přídavek neměli minout. Nenalákal jsem vás? A co třeba pět hodin trvající kampaň čítající osm kapitol v samostatně spustitelném přídavku? Pakliže váháte s koupí New Order, zkuste mrknout na to, co přináší tenhle o polovinu levnější bráška a třeba se vám trefí do vkusu.

O čem že to vlastně je? Inu, především o střílení - ale to by vás asi napadlo taky. Příběh se odehrává v roce 1946 a B.J. v převlečení za nacistického pohlavára cestuje se svým kolegou automobilem na hrad Wolfenstein. Cíl mise je tajná složka ženy, která si nechá říkat Helga von Schabbs - tyranky, která miluje krvavé steaky a to nejlepší víno. No a že se všechno po cestě nepovede snad nemusím ani zdůrazňovat, utajení v podání blonďatého svalovce totiž netrvá nikdy příliš dlouho. Brzy se dostanete do vězení a primární mise se změní na záchranu vašeho společníka a samozřejmě vás samotných.

A tady přijde na řadu ocelová trubka (s tou se totiž z vězení budete dostávat), která je na hlavním motivu (coveru) hry a tvoří tak velkou novinku. B.J. s ní bude zdolávat vysoké stěny, propíchávat krky, ničit různá zařízení a dokonce si z ní udělá i podpěru pod dveře - využití však má mnohem více - mě se líbilo především to, že ji lze rozdělit na dvě části nebo smontovat v jednu se kterou pak budete odpalovat Němcům přilby přímo z hlav. Na řadu přijde i upilovaná brokovnice, samopaly, pušky, pistole, granáty a podobné vybavení, bez kterého se dneska už žádná pořádná střílečka neobejde.

Mise jsou velmi nápadité, dobře zpracované a hlavně plné detailů, easter-eggů a sběratelských předmětů - ať už se bude jednat o dopisy či třeba zlaté cihličky. Kromě hradu Wolfenstein se podíváte i na lanovku, do blázince, vězení, městečka ležícího nedaleko hradu či do katakomb. Sám jsem se přistihl, jak si úrovně užívám, prolézám je tam a zpět a vychutnávám si každý krok - a to se prosím v každé FPS nestane. Když přijdete například k někomu do kanceláře, je na té místnosti vidět, že v ní skutečně někdo žije - po stěnách visí kvalitně zpracované obrazy v popelníku doutná cigareta, nepořádek na stole, nástěnka plná různých textů a tak dále - chtělo by se říci, skutečně živoucí svět. Ptáte se, jestli kromě obyčejných úrovní přijde i překvapení? Přijde. Opět se setkáte s dobovým levelem z Wolfensteina 3D (a nebude jeden, hned několik). Jo a abych nezapomenul, dorazí i paranormální jevy v čele s armádou zombies - a nejen jich, vrhne se na vás i pár zbrusu nových jednotek.

Umělá inteligence mi přijde povedená a při nastavení vyšší obtížnosti vám poskytne i docela slušnou výzvu. Ono je to však na vás, zda budete volit plíživý postup nebo si vezmete do každé ruky jednu zbraň a s prstem na spouštích projdete do další kapitoly - tak či tak se budete výborně bavit a to je to hlavní. Hudba je bez debat skvělá, ozvučení vynikající a to vše podtrhává dabing hlavního protagonisty který je opět úžasný. Ovládání jde naprosto od ruky ať už použijete gamepad či klávesu a optimalizace je na jedničku s hvězdičkou - není potřeba příliš výkonný stroj.

Na to, že se jedná o přídavek ke hře jsem se docela rozepsal, tak budu pomalu končit. Ještě než tak učiním, musím však sepsat finální verdikt a doporučení. Pokud jste hráli původní hru a líbila se vám, The Old Blood je pro vás nutnost - pakliže vás minula, máte ideální příležitost začít všechno pěkně od začátku. Jestli vám něco říkají pojmy jako FPS střílečka, nacisti, paranormální jevy, ustřelování hlav a hrad Wolfenstein, důrazně vám hru doporučuji - Bethesda totiž opět předvedla, že umí (a to ani nepotřebovala reparát). Loučím se a mizím dosbírat zlaté cihličky, ještě se mi jich tam pár válí.